Poslední dobou se mi stávají čím dál tím víc zajímavější věci. Tak nějak mě to mění. Někdo říká, že k mnohem lepšímu a někomu se zdá, že naopak k horšímu. To už si člověk holt nevybere. Možná to je jen silně přechodné období na nějakou kratší dobu, ale potom nevím jak všechno bude dál. Pokud zůstanu takový jaký jsem, tak nikdy nedosáhnu aspoň jednoho snu. Já se prostě musím aspoň trošku pozměnit, abych dokázal něco víc, abych dokázal něco získat, ale bohužel při té cestě spíš víc ztrácím než nalézám. Ale čas ukáže vše....

Pohrávat si s lidma. Já si s nimi nepohrávám, nýbrž oni se mnou a já na jejich hru jen velmi rád přistupuju, ale pak se nikdo nesmí divit, že to dopadá tak, jak to dopadá – NIC z toho není....Ale já věřím, že do budoucna prostě bude, MUSÍ být..... Vyhlížíme si jeden druhého, ale stane se někdy, že bychom se vyhlíželi navzájem?? Je to tak nemožné? Já si myslím, že není.....Ale stále čekat taky nemůžu, a proto se taktéž nějak snažím jednat, ikdyž bez většího povšimnutí. Ale vydrželi to jiní a já to vydržím taktéž. My všichni ostatní překoušem to přechodné období rádoby změn a vydržíme až do konce. Do konce, který by vlstně měl být začátkem. Začátkem něčeho nového a neznámého, ale přesto překrásného......

Já si tady srdce vylývat moc nechci, protože jsem se hodněkrát sklamal a mockrát něco rozdělal, ale kvůli své nerozvážnosti nikdy nedodělal a nechal silně vyšumět. Ale jednou se vzepřu, přestanu říkat NEVÍM, MOŽNÁ, MÁM OBAVY.........Postavím se na vlastní nohy a začnu znovu nově žít......Možná jsem naivka, ale ten den jednou nastane.............a snad brzy :)

DOBROU NOC

linkuj.cz vybrali.sme.sk

velice rychle [ 21.06.2007, 22:24:59 ]
[ Kryštof | mail | www ]

mno něco podobného znám.. sice nevím, kde je ta horní hranice podobnosti, protože jsi psal poměrně neurčitě ale to neva.. občas je to hnus.. snažíš se nežít takovou sračku, jako někteří ostatní.. snažíš se být lepší.. dělat lepší věci.. ale všechno se jen sere a sere.. už to vypadá, že to srací období zkončilo, že už to bude víceméně f poho, ale najednou PRÁSK! a dostaneš pecku.. a jsi zase dole... to se člověku už pak ani nechce doufat, že všechno bude f poho, a když to dokonce vypadá že to f poho bude, tak už stejně nevěří.. Ale je to taky určitá forma učení ce.. učíš se žít a bít.. zvykáš si na ty sračky a tak.. já si to dovoluju nazvat (alespoň v mém případě) dlouhodobou lehkou (ale mega nepříjemnou) depkou.. (PS: sry, za tak krátký koment.. jsem nevěděl co napsat mno..:D)