Když se člověk nudí je schopen učinït cokoliv jen aby tomu tak nebylo. Co ale mám dělat já, když sedím ve 3. patře naší milované školy a naprosto nic se tady nedá dělat?? Jsem v koncích. Za 10 minut zazvoní na přestávku a to už bych rád nebyl na chodbě, ale ve třídě. Nemám rád chodby. Chodby naší školy. Hlavně o přestávkách, kdy na nich prostě jsou "lidi". Nemám rád lidi na našich chodbách. Proč? Mám pocit, že oni nemají rádi mě. Mám pocit, že kdykoliv projdu okolo, tak se začnou smát nebo si něco šeptat....Prostě mám pocit, že mnohdy o mně ví víc než já sám. Je to pojeb. Ale člověk, který může mít a má jistá tajemství a není všem a ve všem otevřený a sdílný a působí tak tajemně (ano, já jsem tajemný kdo mě nezná :D ), tak se ostatním v davu zdá divný....

Já nejdu s davem a vlastně s ním ani jít nemůžu. Nějak to nejde. Mám prostě životní předpoklady jít proti. Mám to rád. Jsem sice arogantní svině s narcisními skoly (oprava – žádné sklony, ty si škrtněte, prostě narcisní arogantní svniě!), ale jenom přece mám něco do sebe. No ne snad? :D Kdo kdy pochopí mou pravou podstatu bytí, tak si se mnou potom jakž takž rozumí (viď Vítku. Nikdy to nešlo a hle, jakoby lusknutím prstu a jsme kamarádi :) A já si ze své strany dovolím tvrdit, že jsi můj nej kamarád nebo teda jeden z nej kamarádů....dvou :D prostě s Willem :D ) A co Adélka? Chápe plno různých věcí. Jenom přece mám pár věcích společných s jejich rodinou. Nebo spíš moje rodina s její rodinou. Adélka není člověk, je kouzlo :)

A proč jsem se právě zmínil o těchto třech osobách (sorry Wille, že o tobě nic, ale prostě víš a všichni ví a prostě to víme)?? Nevím. Prostě jsem přecitlivělý a lehce zranitelný a chtěl jsem vám to sdělit :) A teď už zvoní, tak já mizím z chodby do třídy.

Mějte se......

linkuj.cz vybrali.sme.sk